A tak se toulám ranní rosou

Pavel Šilhavý
1988

1)
A tak se toulám ranní rosou
ráno je ještě trochu chlad
A možná potkám dívku bosou
ty chvíle já mám tolik rád

2)
Jak malý broučci v mokré trávě
já a můj bágl ránem jdem
Příkop i louži zvládám hravě
vítáme ospalej novej den

R:
Nemám vilu, ani dům
nevadí, že nemám kde spát
Ale mám těch svejch šest strun
a na ně já teď chci teď hrát

3)
Nepotkali jsme dívku bosou
asi to tak mělo být
Nic víc nezbylo nám než si
kytaru vzít a zase jít


Jedna z mých úplně prvních písniček, které jsem napsal na odpolední směně ve slévárně Kontilití v Králodvorských železárnách. Když linky běžely a železo se ani neutrhlo, ani nezamrzlo v peci, dalo se přemýšlet o čemkoliv – třeba o tom, jaký je to prima na čundru, kde jsem byl shodou okolností jenom jedenkrát … :-)