Fůrie

Šilhavý
24.-25.2.1995
1)
Poslouchám – slova Tvý mokrý, vzteklý a zlý, který už znám
poslouchám – nevěřím uším svým, a tak vím – tebe nepředělám

2)
Poslouchám – výčitky tvoje se na mě ze všech stran jenom hrnou
poslouchám – a přemýšlím, kdy si zas vybereš oběť jinou

R:
Večery a noci sním o životě bez tebe
svázáni však majetkem – navždy zůstane přání mé

3)
Poslouchám – další příval Tvejch pichlavejch slov se se mnou sráží
poslouchám – uznávám dneska jsi prostě fajn – zase v ráži

R:
Dlouhý monology slov o ničem brázdí bytem vzduch kdypak
tohle skončí zas to ví snad asi jenom Bůh

 


Má bývalá přítelkyně mě kdysi přistihla, jak píšu text a velice zle se na mne podívala. “To je o mne  ?”   A já zapíral a zapíral a zapíral a tenkrát se mi podařilo uhrát to do autu.  Dneska už se přiznat můžu. Soňo, bylo to o tobě. Ty tvoje hysterický výstupy byly k nevydržení.

Shodou okolností jsem se minulý týden  přistih, jak srovnávám moji bývalou přítelkyni Soňu se současnou manželkou Libora Jandy Janou, kdy Libor přišel po čase klidu opět s bréčem, že má svoje věci vyhozený před garáží a nesmí domu a já musel uznat, že ten krásně pravdivej, 14 let starej text platí bezezbytku i na jeho manželku dnes v srpnu 2009.  Výčitky, hádky, osočování a žárlivost … Vždyť je ten život tak krátkej, proč si ho ještě nechat kazit ?