Archive for ◊ Červen, 2016 ◊

• Středa, Červen 15th, 2016
Koncert začal

Letos by měl někdo ten déšť konečně už zakázat. Dnes jsme měli hrát seniorům v Domově u Fontány v Přelouči. Akce byla původně plánována jako zahradní slavnost, ale nakonec se při pohledu z okna ukázalo, že tento požadavek bude zřejmě nereálný. Lilo jak u nás, tak v Přelouči. Na trasa Zdice -Praha jsou téměř všechny nájezdy v rekonstrukci, takže nájezdní pruhy jsou zavřené. Kam se člověk podívá, tak jsou nekonečné fronty aut. Míjíme dopravní nehodu. Naštěstí je to jenom ťukanec. Prahou projíždíme jakž takž, ale Mladoboleslavská je neprůjezdná – zase rekonstrukce nájezdů, takže všechno je to svedeno do jednoho pruhu a tak stojí celý okruh. Auta jsou na sebe nalepena tak, že by ani myš neproklouzla. Proč ti řidiči nenechají místo aspoň pro sanitku nebo hasiče, to nepochopím … Naštěstí se trochu uvolňuje sjezd na Kolín a můžeme konečně zařadit i jiné rychlostní stupně, než jedničku. Stání v nekonečné šňůře aut měníme za drncání Hradecké dálnice, hrozící rozsypáním našeho Tranzita. Nekonečné drncání změnilo umístění naší aparatury v kufru a veškerých drobností na palubní desce. Divím se, že se ta auta na těch předražených panelových polygonech nerozsypou a že někdo ředitelství dálnic ještě nezažaloval za poškozování cizí věci – zadarmo je ta dálniční známka drahá :(

Konečně dojíždíme do Přelouče. Při vykládání aparatury z auta se déšť trochu utišil, takže jsme z našich hrníčků nemuseli vodu vůbec vylévat. Hrálo se v jídelně. Je to kouzelně vyzdobený prostor s příjemnou atmosférou, ale stejně jako ostatní jídelny, s velmi mizernou akustikou. Dozvuk té místnosti byl obrovský. Při zvukové zkoušce se co chvíli otevřelo výdejní okénko a vykoukla hlava některé z kuchařek, zjišťujíc příčinu nenadálého hluku v místnosti.

Tolik milých a usměvavých lidí jsme ale už dlouho nepotkali. Senioři si koncert užívali a i já jsem se konečně slyšel tak, jak bylo zapotřebí, byť jsem u La Danzy v jednu chvíli s hrůzou zjistil, že doprovod vůbec neslyším a podařilo se mi o pár dob utéci.

Koncert končí, senioři tleskají a my zase balíme. Soutěžní otázku dneska nikdo neuhádl, takže hrníčky rozdáváme ošetřovatelkám a zase jedeme směr Praha. Přijíždíme k nájezdu na okruh a již z dálky nás vítá nekonečná fronta aut stojící ve dvou řadách, takže nakonec vítězí rozum nad trpělivostí a jedeme raději přes Černý Most a Blanku …

Psychicky i fyzicky unaveni a konsternováni s pocitem totální bezmoci a zoufalství opouštíme totálně ucpanou Prahu a hle ! Konečně vysvitlo sluníčko …. !

Kategorie: Zápisníček  | Zanech koment
• Pátek, Červen 10th, 2016

s Eurocopterem EC135
Některé pátky v červnu mám o dost raději než ty ostatní. Každoročně  se totiž v Berouně v kempu Na Hrázi koná velmi oblíbená akce pro děti, a sice Den bezpečí, kterou už čtvrtým rokem moderuji. Jako v minulých létech, i letos dětem počasí přálo. Na rozdíl od minulých ročníků, kdy se hlavně ztrácely mobily, klíče a peníze, se letos ztrácely hlavně děti – naštěstí se všechny zase v pořádku vrátily ke svým učitelkám.

Vždy je pro děti přichystáno spousta stánků s různými soutěžemi (a sladkými cenami) a mnoho atrakcí. Mezi ty nejobléhanější určitě patřilo dětské dopravní hřiště, rampa, kterou přivezl BESIP, která se s dětmi otočila vzhůru nohama a simulovala tak převrácení vozidla při dopravní nehodě a tudíž důvod, proč je potřeba se v autě pásat, ukázky výcviků služebních psů, vozidla dálniční policie a hasičského záchranného sboru a hlavně vrtulník. Letos přiletěl Eurocopter EC135 T2 (jindy létá BELL 412) a vzhledem k jeho velikosti nebyla letos ani ukázka zneškodnění nebezpečného pachatele, takže děti si mohly vrtulník pouze prohlédnout. Pilot i palubní topič ovšem nezaháleli a plně se dětem věnovali a vysvětlovali a vysvětlovali. Občas bylo nemožné uhlídat nenechavé dětské ruce, které zkoušely odolnost materiálu fenestronu a antén, takže oba letci s hrůzou v oku sledovali, jestli bude vrtulník na konci ukázky vůbec ještě v letuschopném stavu a jestli nepojedou domu autobusem.

Na rozlehlém prostranství kempu jsem vyzkoušel i několik typů bezdrátových mikrofonů, abych nakonec zjistil, že s rušením a vzdáleností si nakonec nejlépe poradil náš digitální Shure Beta 87A. Děti byly nadšené a nikomu se domů moc nechtělo, takže paní učitelky měly dost práce děti jak s uhlídáním toho pytle blech, tak s přesvědčováním, že už je čas k odchodu. Mnohé se tedy ještě vracely na odpolední show, ale již v doprovodu svých rodičů.

Tato akce je pro děti (ale i pro mne :) )  fantastický relax – v době kdy už je ve škole o známkách v podstatě rozhodnuto –  za který městu Beroun, a to vč. ostatních pořadatelů, patří veliký dík

Škoda, že další ročník Dne Bezpečí je až za rok … :(

Kategorie: Zápisníček  | Zanech koment