Archive for ◊ Březen, 2016 ◊

• Sobota, Březen 19th, 2016

Ve středu mi píše Olda Richter (pořadatel Podbrdské porty a můj dlouholetý kamarád), že už jsem se dlouho neukázal na Portě a protože letos slaví Porta své jubileum, mohl bych spojit příjemné s užitečným a jít si také zasoutěžit. Pokus o předsoutěžní selfii Přiznám se, že se mi tam moc nechtělo, kytaru jsem až na nějaké občasné pidlikání nedržel dva roky v ruce a na prstech to bylo dost znát. Tam, kde se člověk snažil o nějakou rychlejší hru, tak se rychle dostavovala křeč a vůbec to nebudilo důvěru. Tož jsem ale kurva chlap a nějak se s tím poperu. Slibuji účast a již ten večer začínám poctivě cvičit na kytaru. Nejde to, nejde. Prsty bolí a dlaň svírá po chvilce hraní křeč. Ale cvičím dál, neboť do soboty je ještě “daleko”. Cvičení ve čtvrtek začíná trochu budit důvěru a v pátek mám jistotu, že to zahraju aspoň tak, aby v tom posluchači poznali písničku …

Přihlašuji tedy do soutěže písničky: Potkal jsem člověka, Ztracenej čas, Sedím a Áje a taky Kubíkovi. Namísto písničky “Sedím” byla původně v plánu jiná, ale vzhledem k tomu, že na jednu kytaru znějí mé písničky poněkud fádně, zařazovat do repertoáru nějaké pomalé a tahavé songy se většinou ukazuje jako spolehlivý způsob jak publikum uspat. Takže tudy cesta nevede … :)

V sobotu vyrážím do Hořovic s menším předstihem. Znám svoji trému a potřebuji trochu nasát atmosféru a znova si připomenout hru na kytaru. Při prezenci zjišťuji, že texty písniček, které jsem s přihláškou zasílal, nějak nedorazily. To to teda dneska začíná …. Naštěstí doráží pražský fanklub, který si hned kupuje dvojku červeného – a mě také, takže boj s trémou může úspěšně začít

“Ty jsi Pavel Šilhavý ?”, zastavuje mě jedna osoba ženského pohlaví. “Ty jsi měl hrát na Čumprlíkovi, žejo ?”. Pomalu si vzpomínám na dva roky kdesi v historii, kdy jsem usiloval o moje hraní na Veleňském čumrplíkovi a kdy to jako napotvoru nikdy nevyšlo. Jednou díky konferování Berounských hradeb a podruhé asi taky kvůli něčemu takovému co přišlo na poslední chvíli a co se neodmítá ….. Nojono, svět je děsně malej a muzikanti maj přátele úplně všude ….  Tak příští rok to zkusíme do třetice všeho dobrého. Snad do toho nic zase nevleze …. :)

Kapela přede mnou dohrává a já se šinu na jeviště. Zvučí Pája. S Pájou jsme měli už několik ošklivých výstupů ještě s kapelou Pokus,  tak uvidíme, jak se mu bude dařit tentokrát …. naštěstí na mé hře snad už není ani co zkazit, tak jsem v klidu. Hned na začátku se publiku omlouvám, že už 5 let hraji muziku, která s kytarou nemá co společného a že jsem cvičil za poslední 3  roky s bídou 6 hodin. Buď to lidi pochopí nebo ne …  Hraju jednu písničku za druhou, lidi tleskají.  Kupodivu dnes není řádný výpadek textu,což je co říct. Je na řadě poslední, pomalá písnička “Áje a taky Kubíkovi”. Už to mám pomalu za sebou, když najednou uprostřed písničky zjišťuji, že levá dlaň svírá křečovitě hmatník a že s ní nelze hnout. “Ještě sloku a půl, vydrž bestie, to dáš”  …. přesvědčuji neposlouchající okončetinu a v místech, kdy to jde se snažím ruku trochu procvičit. Sice s bídou a s několika sprostými slovy na jazyku dokončuji s úsměvem na rtu písničku a hluboce se klaním. Publikum tleská a já odnáším kytaru v pravé ruce, neboť levou vůbec necítím a hrozí reálná ztráta nástroje v průběhu opouštění podia. Povídáme si s fanklubem a pomalu se myšlenkami navracím zpátky do reality. Hraje bigbítová kapela Rocksana. Mladí saláti, ale ten zvuk je naprosto dokonalý a neskutečně jim to ladí. To nadšení z nich přímo srší. Tajně jim závidím, že jsem takhle tvrdě na základce nemakal na sobě já.  Publikum nadšeně tleská, kluci si to zaslouží. Tahle kapela spojila všechny posluchače v hledišti bez rozdílu hudebních stylů – od bigbíťáků po folkaře.

Vyhlášení výsledků. Srkám dvojku červeného a tleskám ohodnoceným kapelám – solodrnkálista jsem tam byl jediný. Najednou slyším své jméno – Autorská Porta za písničku Potkal jsem člověka a postup do Ústí nad Labem.  Cítím se jako kocour, kterého drbou za uchem. V celkovém umístění jsem se umístil jako pátý z deseti přihlášených, ale všechno ostatní byly kapely, já tam byl sám – líp to prostě už zahrát nešlo. O to páté místo ale vůbec nešlo – ta Autorská porta je mi daleko milejší  ….

Takže nakonec jsem byl vlastně rád, že jsem se na tu Portu přihlásil :)

A nakonec příjemná zpráva, kterou mi donesli kamarádi další den – ozvěny Porty se objevily i v Berounském deníku:

http://berounsky.denik.cz/zpravy_region/na-porte-bodovala-rocksana-i-pavel-silhavy-20160325.html

 

Kategorie: Zápisníček  | 1 Koment