Archive for ◊ Březen, 2004 ◊

• Úterý, Březen 09th, 2004

09.03.2004 – ACKCELLENT – club Batalion, Praha

Na základě hraní u Katapultu z letošního ledna a excelentních fotografií z Fotoateliéru Ing. Šilhavý ( www.fotosilhavy.cz ) které jsem použil pro naší další propagaci se ozvalo několik klubů a festivalů. Jeden z nich byl i club Batalion v Praze na Václavském náměstí.

Jeli jsme již nově zakoupeným Tranzitem a osobně jsem na tuto jízdu spěchal tak moc, jak to jen šlo, protože mi naše načinčaná dvanáctsettroska přece jenom do Prahy moc nešla – a na Václavák tuplem. Jako předkapelu jsem si sebou vzali naše kamarády z Mejdej.

Domluva s pořadatelem zněla jasně. V 18.00 už musíme být na místě, i když hrajeme od 20.00, protože se pak začnou scházet lidi a skrze nával lidí bychom harampádí nepřenosili.

(a až bude čas, tak to dopíšu, protože zrovnas tahle akce byla vonervy … :-) )
 

Kategorie: Zápisníček  | Zanech koment
• Pátek, Březen 05th, 2004

5.3.2004 – rest. u Bělohlávků, Počaply (BE) + REGENERACE

Ozval se nám Vašek Běhavý z Odyssey, že by nás chtěl jako předkapelu ke Zvlášňý škole, která bude vystupovat v létě u něj v Poli u Blatné a protože se nám ozval i Miloš Kebrle, že by chtěl před Vaška předkapelu a protože Miloš a Vašek jsou kamarádi, taxme to předkapelování vzali. V duchu už jsme se viděli jako poloviční (néli tříčtvrteční) profíci a v případě, že se tohle podaří, že bychom mohli navázat nějakou dlouhodobější spolupráci se slavnějšíma kapelama … Stále jsme totiž téměř neznámí začátečníci a pořád nám chybí možnost chytit dech a pořádně to rozjet. Na konci února kupuji Tranzita, protože Troska stále ještě nejede a starosti s opravama neberou konce. Finále toho všeho je takové, že když už jsme konečně dali obě naše Trosky dohromady a jsou pojízdné a funkční, tak se jich zbavujeme, protože už toho máme akorát tak dost. Nakládáme s předstihem Tranzita a i když to máme přes Levín k Bělohlávkům asi 6 km, jsme na místě asi 2 hodiny před začátkem vystoupení. Pan hostinský se tváří nevrle, na což jsme byli upozorněni. Dáváme kávu a vyhlížíme do strašné zimy buď Miloše nebo Vaška s kapelou. Ještě asi hodinu budeme sedět o pivu a kávě než se oba sejdou.

Pomáháme kapele vynosit aparaturu jejíž stáří je na první pohled patrné, většina komponentů pochází z produkce firmy „UDo“ (Udělej Doma) a tak okukujeme na co se hrálo v létech sedmdesátých, když jsme ještě tahali kačera na provázku. Ani kapela Regenerace však nepatří přes svůj nesporný věhlas v západních čechách ke známějším hudebním sdružením a stále se nemůžeme ubránit pocitu, že by to jméno spíš sedělo nějakému dívčímu folkovému sdružení. Náš předpoklad, že qůli Regeneraci asi dnes sál u Bělohlávků praskat ve švech nebude, takže se s nikým nesvezeme, se naplňuje. Taháme naší nástrojovku a ladíme. Můj marshall strašně šumí, což nedělal. Vzhledem k tomu, že takhle šumí všechno co má elektronky, je v sále asi špatná nula. Václav nabízí svůj marshall ale ten zase hraje úplně jináč než ten můj a všechny písničky znějí jako sjezd metalistů. Riskujeme šílený šum a začínáme hrát. nemá to úroveň neboť po každé písničce se ladí aparatura, leccos píská a hučí, sem tam nejdou mikrofony – sice kvalitní – ale určitě pamatují ještě Klementa Gottwalda, vlastně Zlína. Asi dvacet lidí právě přítomných se silně nudí a produkce nemá úroveň. Sem tak zabrousí náš pohled pod podium, kde má Regenerace stůl – dokonce si přivezli i muzikantskou Lidušku a nenuceně se baví. Sem tam se ozývá z podpodia smích. Snažím se zapomenout na možnost, že tím konkurenční kapela vyjadřuje obdiv nad naším muzikantským umem. Dohráváme poslední písničku, pár lidí zatleská. Jdeme si pro pivo, uklízíme herberk a nastupuje regenerace. Aparatura jako na potvoru najednou funguje bez chyby (tohle už známe od Crystal Ship) a regenerace hraje. Profesionalita kapely je nesporná a tak sedím a poslouchám, sem tam natáčím a sem tam fotím. Bramborák s Lanýžem spolu a ještě asi 3 lidmi tancují a Vlastoš vyzval muzikantskou Lidušku k tanci. Tancují spolu celou produkci Regenerace a protože nevím v jakém poměru je Liduška k muzikantům z Regenerace, nejistě očekávám, že Vlastošovi někdo v nejbližší době asi barevně pozmění displej či počet kostí v těle. Liduška se Vlastoše drží jako Káča čerta a bubeník Regenerace vrhá z podia do tmy strašný kukuče. Liduška zřejmě patří jemu ….. O přestávce si jde Regenerace i Liduška sednout ke stolu a my všichni se přeme, jestli dostane Vlastoš nabančíno hned nebo až po skončení produkce. Pohledem do ztemnělé místnosti zjišťuji, že komě nás a Regenerace je v sále ještě asi 10 lidí, no prostě natřískáno …. Regenerace nastupuje na druhou půlku programu, Vlastoš tancuje s Muzikantskou Liduškou, Bramborák Janda tancuje s Lanýžem. Jinak se sál, do té doby prázdný, plní do té doby sedícími deseti lidmi. regenerace zdárně dohrává koncert, Vlastoš předává Lidušku majiteli a v tu chvíli přichází pan hostinský, který nevybíravými slovy vyhazuje přítomné ven. jeden z muzikantů Regenerace oponuje hostinskému, že aspoň dopije, načež hostinský zařve „VEN !!!“ a to tónem, který nepřipouští diskuzi. Všichni nosí harampádí do našich Tranzitů, ten vaškův je plný tak, že by se už myš nevešla, my jsme na tom lépe. Muzikant, který si dovolil oponovat hostinskému si pod vousy mumlá „Kdybych nebyl vožralej, já bych mu ukázal …“, načež se loučíme a Regenerace odjíždí do Polí. Přichází Miloš s penězi, které ale odmítáme, protože tato akce byla pro něj určitě ztrátová, takže tu domluvenou pětistovku oželíme. Regenerace na naftě propálila určitě víc …
Obrázky neoplývají kvalitou, neboť byly pořízeny videokamerou přes infra v téměř absolutní tmě …

Kategorie: Zápisníček  | Zanech koment