Archive for ◊ Květen, 1993 ◊

• Sobota, Květen 01st, 1993

Ze vzpomínek pamětníků

Pří oslavě 1. máje 93 se měla skupina Ackcellent střídat s místní dechovkou Andělka. Pavel vyrazil z domova již po šesté ráno, neboť měl zvučit besedu, taneční to kreaci broumských pubescentů. Když dorazil na místní náves k májce, ochranka májky ještě dospávala noční směnu. broumy_maje_19930008

Při průvodem obcí kdy se aparatura nepotřebovala dostal Pavel nanejvýš výsostný úkol a sice starost o alkohol na přípitky. V tom by byl zakopanej pes aby si s nim někdo nepřipil. Počasí bylo vynikající a alkohol rychle stoupal do hlavy. Protože ve Zdicích se Máje už asi 50 let neslaví, je atmosféra vzájemné pospolitosti a hudby pro Pavla něco úplně nového a v skrytu duše spřádá plány na další hraní a hlavně zlepšování stále nevalné kvality produkce. Hudební produkce měla být uskutečněna při hezkém počasí venku. Protože doprava vázla, jako ostatně vždycky, ve chvíli kdy začala Andělka hrát, neměli chlapci ještě ani pořádně vybaleno.

Po první sérii Andělky se kapelník pokusil seřídit aparaturu, ale s nevalným výsledkem. Andělka hraje druhou sérii, a začíná nabírat náskok, protože lidi začínají místy sporadicky i tleskat. Ackcellent se pokouší zahrát některou ze svých písniček. Akustika venku byla bezvadná, ale aparatura stále chytala vazbu. Podezření kapelníka se brzy potvrdilo. I když kapela hrála do volného prostoru, stála zády ke zdi kulturního střediska. Některé tóny se od blízkých stavení odrážely a problém byl na světě. Stačilo pak pouze otočit aparaturu podél zdi a problém byl vyřešen. Hrálo se až do večera v pohodě a s úsměvem. Hudební produkce byla pouze několikrát přerušena náhodným silnějším závanem větru, který odnesl Davidovi noty, nebo převrátil stojánek. Vzhledem k tomu, že David nikdy neuměl texty svých vlastních písní nazpaměť, musela být skladba vždy až do nálezu, sesbírání a přinesení odlétnuvších textů přerušena. Nutno ovšem podotknout, že Andělka po otočení aparatury ztratila poslední šance na dobré umístění, protože jí chlapci de facto nepustili ke slovu. Proto se hudebníci dechovky odebrali do místního hostince, kde si našli posluchače z řad sobě rovných


. Tím se ale posluchači rozdělili do dvou táborů. Do jednoho se rekrutovali ti mladší. Seděli venku na lavicích, pili pivo a poslouchali Ackcellent, Olympic, a bigbeat. Druzí, ti starší, seděli na židlích v hostinci, taky pili pivo a poslouchali dechovku. Produkce venku měla končit kolem 6 hodiny večer, po setmění. Protože se publikum asi dvaceti lidí za žádným okolností nehodlalo rozejít, byla produkce téměř násilně ukončena v 9 hodin večer. Na závěr nutno dodat, že Zdeněk mlátil do činelů tak důrazně, že se jeden převrhl a spadl tak přesně, že přesekl jednu z prodlužovaček, které zásobovaly kapelu elektřinou. Vypadlý jistič se již nahodit nepodařilo, musela se najít jiná zásuvka. Za detailnější zmínku stojí i akce, kdy Zdeněk prohlásil, že když se chce, tak jde všechno. Ostatní se toho okamžitě chytli a vznikla tak sázka, kterou Zdeněk prohrál: Nedokázal totiž bouchnout otáčecími dveřmi. To by však nic neznamenalo proti tomu, když skupina Ackcellent asi týden nato Zdeňka trochu psychicky zdeptala svými hudebními názory a Zdeněk prohlásil, že už toho má dost a že se zasebevraždí. Pustil si troubu, strčil hlavu dovnitř a čekal. Za chvíli začal řvát bolestí a běhat po místnosti. Trouba byla elektrická.

Kategorie: Zápisníček  | Zanech koment